1x32

31. března 2014 v 0:58 | Andee Waiss |  Story of...
Ahojky, tak mě to zveřejňování zas nějak chytlo... zjistila jsem, že těch 18 nových kapitol, ačkoli jsou přibližně o délce té dnešní, na nějakou dobu vystačí a tudíž si dovolila přidat novou. Už toho moc nebude...
Co jsem dnes dělala? Klasika, tedy zápas. Těsně před ním jsem si zacvičila u rozehřáté trouby a bylo mi špatně xD Pak tu taky jaksi byl ten šok, když venku bylo na sukni a já děkovala Bohu, že jsem se cvičit donutila. Ale přežila jsem to. Večer jsme s M. šly na obhlídku džín (a zítra se mnou nejspíš jede do toho Gatu, jelikož stále nic) a pak si prostě lehly na trávu a plánovaly léto a její narozky... pozve mraky lidí a většinu fotbalového týmu, bude se pít, tancovat a hrát flaška... už vám jistě dochází... mnohé xD Faktem ovšem je, že střízlivá nedokážu s cizíma lidma mluvit, tak snad během té párty cizí být přestanou :-) Pak jsem taky jaksi dokončila seminárku a teď jdu napsat takovej doják, že všichni padnete na vaše vycvičený zadky a budete se divit xD
Z téhle kapitoly ovšem naštěstí (doufejme) nebudete nadávat na mého milovaného P., jelikož se najde zase jiný důvod... což si ovšem mazejte číst :-) PS: nečekejte, že se v té nové verzi ta situace s lesem vyřeší nějak rychle, tam budou jiný starosti xD




"Andy!" dožaduje se mé přítomnosti máma.
"Jsem ráda, že jsi vzhůru. Už jsem se bála. Je sice teprve sedm, ale ty jsi šla spát před osmou a předtím taky… stejně by mě zajímalo, co jsi tam dělala, jsi jak zfetovaná," nadává.
"Jestli jsi chtěla jenom tohle, můžu jít zase v klidu a tichu duševně umírat, s dovolením," ušklíbnu se a snažím se dostat zpět do pokoje, v čemž mi brání její tělo opřené o futra dveří.
"Ty už to… víš?" změní barvu hlasu na podobně bolavý tón.
"No pochopitelně. Věděla jsem to, ještě než jsem jela na tu svatbu, jen mi to pořád jaksi nedocházelo…" svěřím se jí a žasnu, jak to může vědět ona. Jestli zná celou tuhle epizodku, musela bych se hanbou propadnout, především pro ten důvod, který mě k tomu přinutil.
"Ale… jak to? Mě to volala Aneta teprve včera, od koho jsi to zjistila ty?!" Připadám si jako bych se zbláznila. Já nebo ona. Co o tom ví mámina ségra?! Na té svatbě nebyla a navíc se s ní nevídáme od chvíle, kdy se máma rozvedla, byť bydlí několik stanic metra odsud.
"Co je to za nesmysl? Jak by o tom mohla Aneta vědět?!" zeptám se, když konečně dokážu mluvit. Sakra, tohle bude teda průšvih.
"A kdo jiný by o tom měl vědět, když ne ona! Vždyť to byl její manžel a navíc to byla ona, kdo ho našel, a říkala, že ho sotva objevila a hned volala… Co je to za nesmysl, že bys o tom věděla už od pátku?!" vykládá mi tu v naprostém údivu a úžasu a já na ni chvíli zírám jako na blázna. Připomene mi to tu chvíli, kdy jsem se vrátila "mrtvá" z diskotéky a doma našla Míšu.
"A…aha, tak to jsme asi mluvily každá o něčem jiném," pochopím. "Co se mu stalo?"
"Nejsou žádné stopy, ale způsobila to řezná rána. Moc se o tom neví. Pohřeb je pozítří," informuje mě. Nic víc k tomu neřekne. Ani slovo že by ji to mrzelo. Možná ani slza - nebo si to už odbyla. Jen strohé informace: co a kdy. Vida, jak se dá shrnout lidský život.
V náhlém vnuknutí mě něco napadne: "Kde to bylo?"
"V lese," hlesne překvapeně.
Teď jsem prozměnu překvapená já. A pochopitelně to není příjemné překvapení. Řádí tady něco hnusného. Ty dva lidi, jejichž křik jsem slyšela na vlastní uši. A teď i on. Žili jen pár kilometrů odsud, v podstatě přes les. A kdo ví, kolik dalších lidí, o nichž jsem nevěděla. Noviny nečteme a v Bravu se zrovna tohle člověk nedozvídá. Pro televizi jsme příliš malé místo aby tomu věnovali pozornost.
Ale aspoň že za to nemůže moje negativní energie. Ovšem ani tímto se mi neuleví. Pokud by to záviselo na mě, stačilo by do lesa nechodit a bylo by, ale takhle to může být kdykoli a kdokoli. Bylo příjemné naivně myslet, že to můžu ovlivnit.

A jako by ta negativní energie skutečně existovala. Nebo byl aspoň špatný den. Když sebere šťastnou auru i mé nejlepší kamarádce, musí to být vážné.
Pochopitelně je první, co mě napadne, jít za ní. Aspoň tohle je v pořádku. Jediné, na co se můžu spolehnout. Míšino přátelství, ta těžce zaplacená skutečnost, snad pořád platí. Bohužel musím počkat do jedenácti, když je aspoň trochu přípustné jít na návštěvu, nehledě na fakt, že teď mají školy podzimní prázdniny a naše zasednutí do lavic se tím opět posunulo. Paráda. Nevím, jak bych se zvládla něco naučit. Patrně by to dopadlo jako při minulých zkouškách. Jsem holt prokletá.
Najdu ji v jejím pokoji a činnost, jíž provádí považuji nejprve za hysterický smích. Teprve když se ke mně otočí poznám, že tohle smích nebude. Ovšem je to tak neobvyklé, že tomu zprvu ani nevěřím. Chvíli udiveně zírám, načež promluví ona: "Musím ale vypadat, co?" utře si oči a snaží se vtipkovat. Sleduji to úplně nevěřícně. Ať už se jí stalo cokoli, pořád září ve své okouzlující, udivující a především obdivuhodné síle, která jí tohle dovolí. Připadám si vedle ní - a ne poprvé - jako malá rozmazlená holčička. Už brečet nebudu. Mít tuhle holku za kamarádku je dar nedozírné hodnoty. Víc, než jsem si kdy mohla zasloužit.
"Co se ti stalo?" mám pomalu co dělat, abych se nerozbrečela s ní. Důvodů bych měla nekonečno.
"Naučil tě tedy tu matiku? Protože jestli jo, budem s ní muset něco udělat. Přecházím s tebou, Andy," oznámí mi oficiálně a můj pocit viny trochu opadne. Nemůžu za to já, ale její rodina. Pláč ze vzdoru je přece jen pro moje ego přijatelnější. Ostatně, k ní mi neštěstí nesedělo.
"Naučil… matiku…" vzpomenu si na svoje trápení. Odvracím tvář aby si nevšimla slz.
"Takže seš na tom… stejně, " konstatuje a i její oči se zalesknou. Je tak silná, že to snese neskrývat. Opět lepší než já. Měla bych si zvyknout.
"Jak - stejně?!" trvá mi chvíli než pochopím.
"Úplně. Stejně," pronese jako každé slovo zvlášť.
"Ne. To není možný," šeptám. Ne, to mi nemohl udělat. Jak mě mohl takhle podrazit? Já dohodu splnila. Odnáším to neúměrnou cenou k těm třem dnům štěstí a on mě podrazí?! Sakra, Andy, mohla bys někdy myslet na něco jinýho, než na sebe?! Jak to mohl udělat jí? Proč? Co mu udělala ona?! Jak si to ten sadistickej parchant mohl dovolit?! To mu nestačí týrat mě? Proč do toho plete i ji? Na žádnou další dohodu mu nepřistoupím.
"Jo, udělal to. Těsně jste se minuli," odvětí už klidně. Obdivem a závistí div nepraskám. Kdybych byla kluk, milovala bych ji. Jako holka ji mám za poloboha. Těsně jste se minuli. Přijít jen o chvíli dřív. Mohla bych mu v tom zabránit vlastním tělem. Klidně doslova. Mohla bych ho vidět. A pro tuhle touhu bych zabíjela.
"A jak mě můžeš po tomhle… nechat… tady? Vždyť mě musíš…" nechápu. Dosud se mě zabít nepokusila. Být to naopak, byla by už dávno mrtvá. Ovšem ona by to nikdy neudělala.
"Proč? Vždyť za to nemůžeš! Co do toho pleteš sebe? Ty nemůžeš za to, že jsem na tu svatbu jela." Je tak… obětavá. Ona viní sebe, že jela na svatbu. Kdyby na ni nejela, neřekl by jí to. Ne! Takže on jí to řekl na svatbě. Ten zmetek celou dobu předstíral, že mě miluje a nepodrazí a přitom mě podrazil nezávisle na dohodě ještě na svatbě?! Ale proč by jinak Míša říkala, že jsme se právě minuli?
"Já už to prostě nechápu. Co kdo udělal?" toužím slyšet něco jiného, než to, co je nejpravděpodobnější.
"Rozešel se se mnou," řekne zase zlomeně. "Na tý svatbě jsme se šíleně pohádali a před chvílí se se mnou rozešel. Že prej celou dobu stejně miloval nějakou jinou," popotáhla a já vytřeštila oči. Snad jsme si to na tý svatbě vysvětlili?! Tahle svatba byla vůbec prokletá. "A že ani nemá cenu vztah na dálku."
Chvíli obě mlčíme. Pak si navzájem popřejeme hodně štěstí a já trochu roztřeseně vypadnu.
MUZES MI LASKAVE NECO VYSVETLIT, TY SMEJDE?! Ačkoli nemám sílu řešit vlastní problémy, respektive nemají řešení, když klíč k němu má někdo úplně jiný, za svou kamarádku se budu třeba bít.
RAD BYCH, ALE UZ JSEM NA CESTE DOMU… ALE KVULI TOBA BYCH SI MOHL UDELAT CAS REKNEME V PATEK, CO RIKAS? UDELAME SI RANDE, URCITE SE NA ME TESIS :D odpoví v minutě. Debil! Moc dobře ví, že teď bych ho zabila, kdežto do konce týdne trochu vychladnu. Ale neradím mu na to spoléhat. Jsem zklamaná tak moc, z toho všeho, že on je ideální cíl, na kterém bych si to mohl vybít. Nejen kvůli kamarádce ale i kvůli mně. Pošlapal to, na co jsem nasadila svou čest a vyrovnanost, svou sílu. Sebe.
A tohle neodpouštím.
 


Komentáře

1 s. s. | Web | 31. března 2014 v 18:13 | Reagovat

Já na tvého/našeho milovaného P. nadávat nepřestanu, protože nadávám na všechny, když mě naštvou, jen pro každýho volím jiná slova :D A nechápu, proč se hodlá rozcházet s Míšou, co má za lubem. Nijak mě nic nenapadá. A zatim jsem nevymyslela žádnou teorii, kdo by mohl stát za vraždou "strejdy" :P

2 Adele • hers.blog.cz Adele • hers.blog.cz | Web | 31. března 2014 v 18:25 | Reagovat

Opět bych asi zareagovala podobnými slovy, tedy je to kretén (!!!), ovšem směřuji tentokrát k Tomášovi, kterej je fakt kretén a být Andy, taky bych měla chuť ho zabít. Ještě, že Andy omylem neprozradila to, co měla s Tomášem, jak nevěděla, o čem Míša mluví. Zajímalo by mě, jestli se o tom M. někdy dozví, ale myslím, že by měla, aby se to celé tak nějak "vyjasnilo"... no, uvidíme co se ve zbytku stane :) Těším se na P. :3 Chudák strejda, ten les mě začíná děsit :x

3 Kubi Kubi | Web | 1. dubna 2014 v 20:27 | Reagovat

Wow, opět skvělá část:3 Hned jdu na tu další! xD

4 Lucy1616 Lucy1616 | Web | 2. dubna 2014 v 17:43 | Reagovat

Já teď dlabu víceméně na všechny, protože do školy se teď musím učit na každou hodinu a je to fakt náročný :/ Ale já ti to vynahradím ;) Takhle najednou tři díly :D Nezbláznila ses? :D :D
Všichni kdo sledují TVD se mi diví, že Damona nesnáším. Jenže jak bych si ho mohla zamilovat, když je v knížce líčený jako nejhorší člověk na světě, kretén, debil a zabiják? :D To by bylo trochu nelogický. Jako kdyby sis třeba v Harry Potterovi oblíbila Voldemorta :D

5 Andie Andie | Web | 5. dubna 2014 v 6:44 | Reagovat

taky nerada za střizliva mluvím s cizími lidmi, pak si všichni myslí, jak jsem strašně tichá, a když mě vidí v okruhu kamarádů, nestačí se divit :D tak ať party dopadne tak, jak chcete, je mi jasné, co máte tou flaškou za úmysl, pokud tam tedy bude ta nejzajímavější část fotbalového týmu :D

ten závěr jsem teď nějak nepochopila, asi je to na mě po ránu moc složité, ale byl za Míšou teda Patrik nebo Tomáš (pochopila jsem, že Tomáš, když se s ní rozešel, ale zase, proč by pak Andy psala Patrikovi? :D) ať to čtu jak čtu, pořád nějak nevím :D
jinak ale konečně nějaký zvrat, i když pro Míšu momentálně negativní, je dobře, že to Tomáš udělal, alespoň už Míše nijak dál neublíží :)
a ten začátek .. řezná rána .. že by nadpřirozeno? těším se na další díl, teď mě bohužel čeká čtení Babičky :(

6 Lucy1616 Lucy1616 | 6. dubna 2014 v 10:06 | Reagovat

Jsem nějak mimo :D Kdo zemřel? :O Zkrátím to: oba dva kluci jsou kreténi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama