2x13

29. dubna 2014 v 6:15 | Andee Waiss |  Story of...
Po neobvykle delší kapitole je tu zase jedna až moc krátká. Ovšem co se s vaší Andee dělo včera. Přiletěla do školy pozdě, úspěšně napsala zdravotku a stejně úspěšně se zachránila tahákem na francouzská slovíčka, po škole se neskutečně pohádala s maminkou, odložili jsme na dnešek veterináře takže jsem šla spinkat, pak na trénink s M. a doplnění své drogy s dresem čísla sedm a ještě chvíli ven a v noci jsem místo práva řešila svou a vaši slečnu Waissovou. Budu zase muset sepsat nějakou pěknou budoucnost sama sobě... na zítřek bude čarodějnický deníček a pak možná ještě jeden, jelikož jedu na další zápas... no, nebudeme předbíhat, ale s kapitolami bych se měla možná maličko krotit, momentálně se tu asi moc nestíhají a ne každý bude mít jako já volno až do pondělka... no, však vy si mě případně umíte přinutit, když chcete :-)
Jak jsem už řekla, dnes to bude kratší. Tentokrát pohled oné vaší nesnášené mrchy, z něhož vám snad bude pochopitelnější, byť opět bude trošku zlobit :-) Myslím, že mě tou dobou ta reálná čímsi štvala xD



Jo, tohle je blbý. Láska existuje. Zázraky existují. A Tomáš neexistuje. Proč ta zpropadená svatouškovská mrcha musí mít všechno? Pravda, můžu ležet ve vlastní posteli, ve svém pokoji se svými rodiči a svou školou a normálním životem, ale ona má mnohem víc, zvlášť když teď musím po čtyřech hodinách spánku vstávat do otravné tmy a zimy a čekají mě tři písemky. Zabijte mě, ať má můj život smysl!
Stejně nemůžu uvěřit, že mě odmítl. Bylo to přece logický, on takovej je. I já. Oba jsme nastavení si pohrávat a nevázat se. Oba jsme ve stejné situaci, podvedení. A on stejně spěchal zpět za ní. Protože i v tomhle jsme stejní. Taky jsem byla zamilovaností zaslepená. Ale co, však já bez práce dosáhnu stejného výsledku. To je jen otázkou času. Těším se na to. Ačkoli tahle telenovela stejně dopadne dobře, mezitím jí bude hnusně. Jako mě.
Moje telenovela ale na svůj konec čeká. V problému shánění oběti jsem sebeméně nepokročila, akorát jsem se opilá vyspala s tím černovlasým klukem. Za panáka rumu. Tos klesla, Míšo. Ale ještě větší potupa byla dělat to z neoboustranné lásky.
Znovu si na to všechno vzpomenu. Poslední dny jsem to dělala často. Projdu si poslední měsíce očima zasvěcené a uvědomím si spoustu okolností, drobných vícesmyslných náznaků, které mi nedocházely. Byla jsem tak naivní ve svém hloupoučkém nic netušícím štěstí, že mi toho tolik unikalo… hráli se mnou hru, jejíž existenci ani pravidla se mi neobtěžovali oznámit, ačkoli jsem je znala tak dobře. Všem jsem byla pro smích, i ten Patrik se se mnou bavil jen z provinilosti a já se před ním tak pitomě shazovala. Tým ublížená mrcha se teď ovšem přidává do hry. Tedy až si uvaří kafe a dá sprchu. Bože, mě je blbě…
Podívám se z okna a opět vidím vlnité černé vlasy sedět na schodech. Nevzdává to, ačkoli to nemohl nepoznat. Epizodka, z níž nemohlo nic vzniknout. Aspoň pro mě. Nic dobrého. Aspoň pro něj. Víckrát už kvůli tomu doma zůstat nemůžu a odejít z třetího patra oknem… by nedopadlo tak duhově šťastně jako u Andy. Nemohla jsem tedy zdržovat donekonečna, takže jediné, čeho jsem docílila bylo zpoždění a ještě pečlivěji upravený mejkap.
"Konečně jdeš," usmívá se a já se najednou divím, proč jsem se mu celou dobu vyhýbala. Mohla bych s ním jít ke škole, proč taky ne, o nic nejde a ještě se před spolužačkami předvedu. Proč ne? Nechci ho zabít.
"Říkala jsem, že to nemá smysl, ne?" připomenu, nicméně se řadím po jeho boku a v provokativním předklonu zavazuji tkaničky.
"Zavázal bych ti je," nabídl dodatečně.
"A koukal mi u toho pod sukni," doplním.
"Vím jak na tom seš nejen pod sukní," připomene mi. Zašklebím se. O co mi vlastně jde? Na jednu stranu odmítám a přitom se chovám... Jako obvykle.
"Proč jsi tu vlastně čekal? Já… vysvětlovala jsem ti přece, že si procházím složitým obdobím v už tak zamotaným vztahu, ne?" Zajímavý způsob jak vyjádřit že neefektivně pro svého bývalého sháním něčí život aby se pravděpodobně mohl šťastně vrátit k té mrše. Jo, to by mi za tu legraci možná i stálo, sledovat jak ten její abstinující alkoholik ve verzi pro děvkaře snáší jeho dolejzání za Andy. Tedy právě že nesnáší. To by možná byl větší průšvih než ty bezpracně odložená tanga.
"Možná by neuškodilo ho trochu rozmotat," míní jednoduše. Jo, jednoduše to z tvých úst zní. Realita zahrnuje zabití někoho, kdo bys neměl být ty.
"Myslím, že si poradím sama," usoudím prozíravě a trochu zvětšuji vzájemnou vzdálenost. Od školy nás dělí už jen přechod. Pak budu mít pokoj od nepatřičného pokušení pokoj.
Bez přemýšlení se vrhnu doprostřed vozovky ve snaze mít to už co nejrychleji za sebou. Slyším ho za sebou cosi říkat. Troubení prudce zastavujícího auta… až moc blízko ode mě. Svůj šok, znehybňující mě na místě, což je bohužel právě ta rušná silnice. To se mi nikdy nestalo, vždy jsem byla ta okamžitě reagující. Jenže teď o mou duši hrál poker Život se Smrtí. Musím odsud. Musím svou mysl vrátit do provozu a svou reakcí dát Životu eso do rukávu.
Nakonec přece jen stojím na chodníku. Takže jsem to dokázala? Přemohla jsem ten neobvyklý záchvat paniky? Ne. Ale přesto tu stojím, prokazatelně živá a v pořádku. A pak si uvědomuji jeho ruce okolo mého těla. Než ho ale stihnu seřvat za sprosté zneužití mé neobvyklé indispozice, uvědomím si, že to on je tím esem pro Život. On mě odtamtud odtáhl.
On pro mě riskoval, aby mě zachránil.
Věděla jsem, že pokud dám prostor mým rtům, začnou reprodukovat mé myšlenky, takže jsem je musela zaměstnat. Odměnu za záchranu si koneckonců zaslouží, stejně jako já kompenzaci šoku. A je to o důvod víc, proč ho musím nechat být. Je na mě a mé účely příliš dobrý. Který kluk by se vystavil nebezpečí abych já byla v pořádku? Udělal by to Patrik pro Andy? Potěšilo by mě nad ní mít navrch. Nicméně Patrik by to udělal. Vždyť už ji před smrtí jednou zachránil. Nakonec by se vymluvil na pocit hrdinství a frajerství, ale všichni ví, jak je to doopravdy. Ale o nich teď nechci přemýšlet, na to se mi má činnost až moc zamlouvá.
"Děkuju," vykouzlím úsměv, ačkoli jsem je jindy suverénně rozdávala na potkání. Patrně mi tím šokem zdřevěněly i mimické svaly, jelikož je nejistý a vyklepaný. Jako celá já. Nechci po vyhrané bitvě se smrtí potupně omdlívat!
"Buď opatrná," nabádá mě a z údajně bezpečnostního důvodu už mou ruku nepustí až před školu. Já to ovšem blaženě nevnímám, jelikož mě tohle adrenalinové dobrodružství přivedlo na nápad, tedy spíše myšlenku. Až nebezpečně geniální. Ověřila jsem si totiž jak kluci fungují.
Ne, bylo by vážně hloupé od nich vyžadovat sebevraždu…
Znovu se na něj usměju a tentokrát se mi už kolena neklepají.
 


Komentáře

1 Adele • hers.blog.cz Adele • hers.blog.cz | Web | 29. dubna 2014 v 16:35 | Reagovat

Vydeprimovaná Míša - taky to má těžký.... ale ať už se na toho Tomáše sakra vykašle! S tímhle by jí to mohlo vyjít!
Co má asi v plánu? :o

2 Kubi Kubi | Web | 29. dubna 2014 v 21:11 | Reagovat

Wow, tenhle kluk se zdá být skvělý!:) Snad bude Míša s ním:)
Tak málo spíš.. jééj xD

3 Andy Andy | Web | 30. dubna 2014 v 15:24 | Reagovat

Teď koukám, kolik dílů mi uteklo, budu to muset dočíst -_-
Víš, já jako nevím, jestli ještě někdy napíšu. Už jsou to 2 měsíce, co jsem nenapsala a i tak mi přijde, že bych neměla, co napsat :D
U mě se prostě nic neděje :)

4 Lucy1616 Lucy1616 | Web | 30. dubna 2014 v 17:07 | Reagovat

To ti fakt nepovím, jak dlouho jsem to psala, ale hodinka to tak bude :D A nemusíš se ke mně chodit modlit, od toho tady nejsem :D A nestyď se, jsme přece lidi ;) :D

5 Zoey* Zoey* | Web | 30. dubna 2014 v 18:06 | Reagovat

Ať už M. na toho T. zapomene :DD

6 Zoey* Zoey* | Web | 30. dubna 2014 v 18:46 | Reagovat

Buď ráda za vodu :D u nás se koná ocet, voňavky (teda spíš smradlavky) a vůně na toalety :D Áno, již jsem vypadla z intru  :) a články určitě budou častěji ;)

7 Kubi Kubi | Web | 30. dubna 2014 v 20:48 | Reagovat

Poslední dobou se mi zdá, že odpočívám nějak moc.. to cvičení teda flákám xD Jojo, já se ve škole flákám pořád xDD Jojo, Zoey odchází, já přicházím xD Jasně, budu psát, jaké to tam je;) Děkuji za pochvalu:) Tak to jsem zvědavá xD

8 Lucy1616 Lucy1616 | Web | 2. května 2014 v 6:05 | Reagovat

Tak takovýho gentlemana by se Míša mohla chytit :D Doufám, že jim to vyjde, aspoň by měl kdo Míšu zachraňovat :D

9 s. s. | Web | 5. května 2014 v 15:58 | Reagovat

Milá Míša by se mohla vykašlat na pomstu nebo co to chystá. Já nevim. Přijde mi fakt totálně zdeptaná. Já bych byla na jejím místě asi naštvaná, smutná a ještě víc naštvaná, nebo tak. Ale asi bych se snažila to nechat na pokoji a nekazit to štěstí aspoň někomu :P nicméně ať ho Míša nechá a nezabíjí :PP
Mimochodem, Andy, kde je ta fotka tvejch vlasů, hm? Nepsala jsi, že jí přidáš? :D

10 Andie Andie | Web | 5. května 2014 v 20:26 | Reagovat

takže Míša donutí nějakého kluka zachránit ji a tím se zabít, je mi to jasné :D
pěkná kapitola, nicméně Míšu nemám o moc radši, než dříve, poslední dobou mě její chování irituje, i když by se dalo možná pochopit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama