2x16

4. května 2014 v 14:58 | Andee Waiss |  Story of...
Ahojky, tak vám ten pokoj teda nedám. Místo něj tu je další kapitola. Za chvíli mažu na zápas, takže si ještě zacvičím a umyju vlásky a večer bych sem v deníčku mohla hodit včerejší i dnešní jídelníček, nějak se minimálně ten včerejšek povedl, aspoň na mé poměry xD
Předpokládám že děj téhle kapitoly bude vést k milionu otázek, ale vlastně se na ně už těším. Zraněná Andy zjišťující další část skládanky nadpřirozeného světa... možná už jsem vás ale mezi řádky číst naučila :-)




"Tu bundu si zas obleč. Sedačky se dají vyčistit, ale na tohle vážně nejde koukat. Co ti ten nenapravitelnej kretén provedl tak zlýho, že vypadáš takhle?" divil se a já ochotně navlékám bundu.
"Chrápal s mojí kámoškou," přiznávám poněkud ponížena. No tak, Andy, to není tvoje ostuda, ale jeho!
"A pak tě ještě zmlátil?" diví se.
"Ne. Skočila jsem z jedoucího auta," pochlubím se nemístně.
"Seš odvaha. Naprosto postrádáš pud sebezáchovy," zhodnotí.
"Jo, to přiznávám. Už jsem přežila spoustu neuvěřitelných událostí. Správně bych měla bejt mrtvá," zasměju se neohroženě, protože si uvědomuju, že pro normální lidi je to jen řečnický obrat.
V očích mu blikne zájem. "Slečna si hraje se životem… příště si na to vybírej poddajnější typy kluků," mrkne na mě. Do háje. Ví o tom snad? Nebo jsem z vlastní konverzace paranoidní?
"Budu brát v úvahu," souhlasím neutrálně abych mu případně nedávala další informace.
"Chceš odvézt do nemocnice?" zajímá se.
"Ne!" vyděsím se. "Já… mám z nich paniku."
"Tomu v tvé situaci plně rozumím," souhlasí. Musí to vědět. Kam jsem to, sakra, zas sedla?! "Muselas tam být ustavičně. Nicméně takhle to nechat nemůžu, to mi svědomí nedovolí."
"No tak. Ani nevím, jak se jmenuješ a už mám poslouchat o tvém svědomí?" zavrčím. Jsem zvyklá na kluka, který je hrdý na to, že žádné nemá.
"To je ta láska k lidem, kočko. Ani nepotřebuju vědět kdo jsi a stejně ti musím pomoct. Nicméně já jsem Damian," představí se, ale očekávanou pusu nedostávám ani po sdělení svého jména. Co na tom, že bych se chovala jako děvka, on mi udělal horší věci. Ale zakrvavená moc krásná být nemůžu, takže se mu nedivím. "Fajn, do nemocnice nechceš… mám kamarádku léčitelku. To by ti nevadilo?"
"Kde bydlí?" Jestli to bude daleko a nebude pracovat v žádné instituci vyžadující identifikační doklady, vytrhne mi tím z paty pořádný trn. A ano, myslím, že v ní nějaký mám.
"Kousek. Nicméně se ničeho neboj. Bude to v pohodě. Odejdeš zdravá jako rybička. A třeba mi to někdy nějak oplatíš," flirtuje. Není mi to proti mysli. Za stav zdraví jako rybičky bych dala cokoli a pokud se rovnou pomstím Patrikovi, tím líp. Zase myslíš jako děvka, Andy? Nějak tě zkazil… Pro klid duše se z děvky přejmenovávám na ublíženou.
Dál už mlčíme a on otevírá všechna okna, takže jsem za svou bundu jen ráda. Cítím vlastní krev a že by mi to vonělo, říct nejde. S obavami kontroluji potahy, ale naštěstí to tak zlé není.
Trochu znejistím když zabočuje a záhy staví v zapadlé uličce. No, skvělé. Klepe na jedny z dveří a já vzpomínám na bojovou průpravu od onoho zapovězeného. Není ale nutná. Ze dveří ostražitě vystrčí zrzavou hlavu drobná pihovatá slečna a vypadá podobně vyděšeně jako já. Její vlasy mi barvou trochu připomenou Míšu. Tu couru, co mi ublížila. Tahle se jí nicméně nepodobá, takže svoji bolest dokážu snadno potlačit a po rezignovaném kývnutí překročit práh jejího netradičně vybaveného domku.
"Nic mi ani jeden nevykládejte. Chce pomoct. Proč ti na tom záleží, Damiane?" vyzvídá a představí se jako Amy. Damian mi vysvětlí že je to jediná uznávaná přezdívka pro Amélii, pokud ji nechceme naštvat, což by mi prý nedoporučoval. Na to, jak křehkým dojmem Amy působí si to ovšem neumím představit, takže se jen shovívavě usmívám a svou příjemnost stavím na potřebě pomoci. Nic mi koneckonců neudělala, tak proč jí škodit.
"Je dobré rozhodit sítě známostí," odvětí neurčitě. Že by mě vážně chtěl sbalit? Měla bych se pak loučit s podpatky, škoda.
"Jistě to neděláš jen tak. Nevypadá moc… užitečně. A divím se, že to její zranění…" Umlčí ji ostrým pohledem.
"Však to zvládneš, vypadá to hůř než jaká bude skutečnost," chlácholí ji.
"Fajn. Posaď se," kývne ke mně. "Stejně by se mi hodilo vědět, jak je na tom. Jak mám provádět léčení, rozumíš." Proč se ptá Damiana? Kdyby to věděl líp, nevozil by mě za tou holkou.
"Dělej všechno jak potřebuješ. Ona není běžný případ," uklidní ji. Kde má ta pitomá amatérka nějaký nástroje nebo aspoň desinfekci? Neřekla bych že kříže po stěnách mě vyléčí, v Boha nevěřím a oživnutím jsem propadla peklu.
Nepřinese nic, dokonce ani tu vodku místo desinfekce. Prostě nade mnou chvíli tře dlaně, načež mi je položí nad krvácející rameno. Cítím teplo, ale to musí být jen tepání krve. Nějaká pošahaná šarlatánka! Kam jsem se to zas dostala?
" To tedy vážně není. Nejde to. Měl jsi říct rovnou že mi bude bránit ta temnota," odsekne a dokonce ode mě odstoupí, s odporem. Jaká temnota? "Nemusela jsem se namáhat. Běžte pryč, tohle nezvládnu."
"Co je ve mně temného?" ozvu se pohoršeně.
"Ožila jsi. Máš kolem sebe tmavé stíny. Auru. Vidím je, víš. On ti neřekl, kdo jsem?" odpoví mi neochotně.
Neřekl, nicméně to vím od Něj. "Máš magii. Měla mě vyléčit."
"Mám. Protichůdnou té tvé, oživovací. Ta je protikladem přírody, kdežto moje z ní čerpá. Proto to na tebe neplatí." No super. V jednom dni se nechám přistihnout polonahá bratrem mého tehdejšího kluka, zjistím že v sobě nosím cizí duši, jdu se s tou svou rozloučit, rozcházím se s Patrikem a mrzačím skokem z auta a celý tenhle slavný den zakončuji setkáním s čarodějkou, která mi navíc nepomůže, ale jen potvrdí mou domněnku že jsem stvořená zlem. A není to jen můj ex, který se vyspal s mou bývalou kamarádkou. Už mně radši ani nezajímá co divnýho je na Damianovi že o tomhle světě ví.
Něco mě napadne. "Fajn. Když už jste taková expertka, zvládla byste vymyslet jak dostat moji duši do mého těla? Nechci být jako ten idiot, co mě oživil," využiju příležitosti.
"To bych věděla, ale není to potřeba. Bledneš. Zkusím to znova. Mělas zatracený štěstí že sis takhle ublížila," vysvětlí. Opět tomu nerozumím, ale hlavní je, že mi pomůže, ačkoli bych štěstím tohle zmrzačení rozhodně nenazvala. Blednu? To je mi tak špatně? Ať pohne, šarlatánka!
Opět provádí ty směšné rituální úkony než přesune ruce k mým. Opět hřejí, ale tentokrát to není jako by mi v ráně hořel oheň, nýbrž hřály jemné a nedočkavé paprsky jarního sluníčka. I ona se usmívá.
"Proč to tentokrát jde?" divím se když zpozoruju, že moje zranění zastupuje už jen malá jizva.
"Bledneš, už jsem to říkala. Ty stíny, ne tělo, rozumíš. Zase jsi měla umřít, ale vypořádala ses s tím bez cizích životů. Budeš jako dřív. A hádám, že budeš mít i míň těch… nežádoucích vlivů na psychiku," vysvětluje.
"Depky jsem měla vždycky," mávnu rukou. Bude to tedy lepší? Díky ní nebo díky tomu zázraku, který jsem pořádně nepochopila? Unikla jsem smrti i bez nadpřirozena a je to evidentně něco prospěšného. "Budu ale pořád mít jeho povahu?"
"Nesnášíš ho? Neobvyklé, když tě miloval dost pro oživení. O svém jednání ale rozhoduješ sama. A dělalas to i s jeho povahou. Volba je na nás, nezávisle na předpokladech." Jak zas mám chápat tohle? Ano, když se nad tím zamyslím, rozhodnutí byla na mě, ale moje mysl fungovala jinak. Má mi to stačit?
Než ošetří všechny moje průšvihy, nejen ty tělesné ale evidentně i emocionální, stanou se z nás téměř kamarádky. Celou dobu tvrdí, že blednu a má z toho radost, ačkoli tím prý pořád budu poznamenaná. Nakonec dokonce dojde k přesvědčení, že ji budu brzo určitě potřebovat a že se v takovém případě mám ozvat. Dokonce mi dává i své číslo. Pochybuju, že ho někdy využiju, ale zdvořilostně ho ukládám do mobilu. Třeba se přece jen hodit bude, přišla jsem koneckonců téměř mrtvá a odcházím v pohodě a takovéhle věci se mi jistě nestaly naposled.
"Fajn, Damiane. Nepředstírej že v tomhle nejsi namočenej. Proč jsi mi pomohl a co s tímhle světem máš společnýho?" zajímám se při odchodu.
"Přece ti nepovím všechna svá tajemství," šaškuje a mě napadá, že musí být skutečně temná. Zadumaně si jeho tvář prohlížím a snažím se to z ní vyčíst. Na čele to pochopitelně cejchem vypálené nemá.
"Na to, že jsi měla bejt zmrzačená seš nějak v pohodě," ozve se přede mnou dívčí hlas a já zvedám oči ze země, kam po bezvýsledné analýze spadly. "A dokonce až moc."
Vanessa.
 


Komentáře

1 Zoey* Zoey* | Web | 4. května 2014 v 15:15 | Reagovat

Medovník máme kupovaný :D a bábovka? vezmeš suroviny a vše smícháš dohromady :D
Díl brzy přečtu a zase napíšu svoje hodnoccení- už se těším :* a ano, vydej :* budu se těšit na osobní setkání se slavnou Andee :P

2 Zoey* Zoey* | Web | 4. května 2014 v 16:13 | Reagovat

Ty máš vážně bujnou fantazii a miluju to! By mě zajímalo co ještě nadpřirozeného vymyslíš a co má Vanessa společného s Amy a Damianem. A co jsou vubec ty dva zač- že viděj superčernou auru Andy. Já chci tvojí fantazii :)) nechceš mi jí na zítra půjčit ? :P

3 Avy Avy | Web | 4. května 2014 v 17:50 | Reagovat

Moc děkuju za milý komentář :) Andy, tenhle text v článku, to jsi psala ty sama? Pokud ano, tak se opravdu klaním, je to opravdu výborně napsané a poutavé, skvěle se to čte :) Zaujala mě tam jedna věta: ,,Volba je na nás, nezávisle na předpokladech." zní to jako dobrý citát do života :) Docela to sedí i na můj pokus hubnout :D

4 cincina cincina | Web | 4. května 2014 v 19:42 | Reagovat

Páni ty ses nějak rozjela:D Bohužel nečtu od prvního dílu, takže absolutně nevím, o co jde, ale líbí se mi tvůj styl psaní:) Je zajímavé to porovnávat s jinými autory, které znám... a nebo když to porovnávám se sebou:D
A ano, narozky můžeme oslavit spolu:D Uděláme mega párty:D

5 Zoey* Zoey* | Web | 4. května 2014 v 20:58 | Reagovat

Témata neznáme :D miláčku je to maturita, takže nic není známé dopředu :D  jo všimli by si :D musíme ukazovatobčanky a dokazovat, že jsme ti za ty které se vydáváme :/ jo, z krysičky mám krysáka :D jen sem ty své pokusy přidej :)
už se zase těším na další díl :D

6 Kubi Kubi | Web | 4. května 2014 v 21:13 | Reagovat

Zase mám co dohánět xD Zítra xP
Mé kuchařské schopnosti... miluji jednoduchá jídla xD Megakomenty jsou vážně srandovní xD "važně srandovní" když to tak čtu, tak mě to rozesmívá ještě víc xDD Bobek:/ Mi připomíná mého prvního psa, taky měl problémy s nohama, ale musel se nechat kvůli tomu utratit:/ četla jsem o light nějaké hnusárny xD Ale zas nejsem taková, že to nestrčím nikdy do pusy xD Ale když nemusím, tak ne xD Tak to si tu knížku musím sehnat! xD Moje TOP 5? xD Popřemýšlím o tom xD Pokusím se o víc než to proklaté číslo, které už tam mimochodem zase je xD

7 Adele • hers.blog.cz Adele • hers.blog.cz | Web | 4. května 2014 v 21:22 | Reagovat

Docela mě překvapilo, že jí tam Patrik nechal a nevrátil se pro ní! Přece jen mu na ní záleží!
Teda, kdo asi Damian je, to by mě zajímalo. A kde se tam vzala Vanessa? :o

8 Lucy1616 Lucy1616 | Web | 4. května 2014 v 22:12 | Reagovat

Jej, mám co dohánět :D

9 Kubi Kubi | Web | 5. května 2014 v 10:27 | Reagovat

Wow, další zápletky, nové postavy, skvělé xD A další novinky z nadpřirozena xD Je to čím dál tím zajímavější xD

10 s. s. | Web | 5. května 2014 v 16:27 | Reagovat

Hohóóó, tak takhle se Andy vrací ke svojí duši, no taky mě to mohlo napadnout :D Hele, číst mezi řádky nikdy nebyla moje specialita. Kolikrát se ztrácim, tak to čtu třeba i 5x, abych chápala :D ale jsou to šarlatáni :D
Jsem ráda, že jsem to dočetla a jdu na poslední napsanou kapitolku ;))

11 M. M. | Web | 5. května 2014 v 16:48 | Reagovat

Proč mi jmeno Damian něco říká?Neobjevilo se tam už někdy? :D
Máš skvělou fantazii a zajímalo by mě jakou roli bude v příběhu hrát Damian a Amy.A jaktože o tom světě ví.
Překvapilo mě,že ji v tom Patrik nechal nebo aspon poslal Vanesu?I když ty se nemají moc v lásce tak nechápu kde se tam ona vzala :D

12 Lucy1616 Lucy1616 | Web | 7. května 2014 v 17:17 | Reagovat

Tak Damian, jo? :D Kde jsi přišla k tomu úžasnýmu jménu? Není trochu jako Damon? :D Jsem ale zvědavá, jak se to vyvrbí mezi Damianem a Andy, když ji Patrik údajně podvedl. A co tam dělá Vanessa?!

13 Andie Andie | Web | 11. května 2014 v 20:23 | Reagovat

jsem zajímavá, co je Damian zač a co tam dělá Vanessa, ale to s tou čarodějkou je dobrý nápad, že vždycky existuje něco protichůdného, co může pomoct :) ale čekala jsem, že Amy nakonec nepomůže, díkybohu za opak
---
internet v mobilu bohužel nemám, a i kdyby, na mobilu se mi čte špatně :(
hele já pozdě chodím i když se nemaluju, prostě se mi nechce tvrdnout ve škole dýl, než musím :D
a buď ráda za svou výšku, já chci být taky maláá :)
a jdu teď na kapitolu 1x09 tedy :D

14 Andie Andie | Web | 11. května 2014 v 20:25 | Reagovat

že by to byl nebetzpečný týpek z lesa?:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama