3x03

30. srpna 2014 v 1:15 | Andee Waiss |  Story of...
Ahojky, tak se opět hlásím s kapitolou, jelikož můj osobní život je tak běžný že deníček nepotřebuje, tradičně jsem zas byla celý den venku a to je už rutina :-) Dávám sem tedy příběh mé slečny Waissové která ho má přece jen méně jednotvárný, byť tahle kapitola je ona slibovaná Patrikova, nikoli Andyina. Já osobně ji mám ráda, jako ostatně všechny jeho, opět nakousává něco málo z minulosti i systému koordinace všech těch nadpřirozených věcí... a další překvápko, které si už budete muset přečíst :-)



Vážně bych všechny nejradši zabil. Nejvíc všechny ty nány, s nimiž zabíjím čas aby se konečně zabily ony. Ukazuju jim své nejhorší, nejzvrhlejší já, protože nic milejšího nezvládnu. Nezdá se, že by jim to vadilo, když k tomu občas přidám nějakou tu pusu nebo lichotku. Už to není ta hra, již miluju, která tvořila tolik let můj smysl života, jen každodenní rutina, vracející mu ukradený směr.
A momentálně bych nejradši zabil i svého bratra. Někteří lidé by vážně schopnosti mít neměli. Nebo mi jimi aspoň do hlavy necpat takový... hrůzy. Realitu. Ji. Zničenou způsobem, o němž jsem snad ani neměl ponětí, že existuje. Vážně jsem s tím v tý chvíli chtěl seknout a on mi ještě škodolibě znova nabízel životy. Málem jsem přijal. Vlastně nevím, co už bych měl horšího vidět, aby mě to konečně přimělo zvítězit nad svojí povahou. Zatím si ale vybila vztek na jedný pěkný blondýně, jako jsou ostatně všechny. Asi za dva dny jsem jí pak přinesl tašku věcí a ona roztála z uraženosti. Trochu jsem si s ní pohrál a pak šel utopit výčitky v litrech chlastu. A takhle furt dokola. Nevěděl jsem, kdy už to skončí.
Pořád mi ale vrtalo hlavou co můžu udělat pro Andy. Nemohl jsem za ní jít, protože tím by se všechen ten měsíc totálně rozsypal a já jí slíbil naprosto cokoli, jen aby nebyla tak nešťastná. To mě ničilo. Musí žít, dělat normální věci a nemít čas truchlit. Protože takhle skutečně vypadala. Jenže jak má normálně žít nekdo, kdo je oficiálně mrtvej?!
A v tý chvíli mi to došlo a já si snad tisíckrát nadával, že jsem to neudělal okamžitě, jen co ožila. Bylo něco, co jsem pro Andy mohl udělat.

Suverénně jsem nakráčel za jedním svým známým z hodně vysokých míst. Rozhodně na svou pozici nevypadal, protože normální lidi by mu hádali nanejvýš pětadvacet a to je na tak závratnou kariéru dost málo, stejně jako reálný věk příliš velký. Zachránil mě snad tisíckrát, hlavně v těch větších věcech. Naposledy ve vraždě Tomáše. Jeden z těch zasvěcených, kteří se potulovali po všech profesích, mezi policajty, doktory, politiky i ve finančnictví, prostě kdekoli bylo třeba něco neobvyklýho nebo špinavýho utajit, takže nejvíc pochopitelně v mafii. A padělání dokladů a peněz na profesionální úrovni byl pouhý začátek. I tohle byly ty Stefanovy sekty, jen tak mimochodem. Taky jsem si jeden čas rád hrál na mafiána. Dávno tomu.
Se Samem jsme si vždycky byli nejblíž. Sehnal jsem mu stovky nádherných holek a on mi zajišťoval bezproblémový život bez pravidel. Měl prsty tak nějak všude.
"Dlouho jsem tě neviděl," vzhlédl se od haldy papírů. "Jak jde život?"
"Dlouho... naposled před dvěma měsícema kvůli tý vraždě," připomněl jsem. "Normálka."
"No jo, vlastně. Tady se furt něco děje. Co potřebuješ zakamuflovat tentokrát?" Tohle se mi na něm líbilo. Šel rovnou k věci a většinou mě neodsuzoval, ať jsem provedl cokoli.
"Taky smrt," souhlasím.
Pochopí, že to není konec příběhu. "Vyprávěj. Nebo se k tomu půjdem něčeho napít? Můžu si dát pauzu," navrhuje. Kývnu.
Houkne na sekretářku, jíž je rajcovní černovláska s neuvěřitelně dlouhýma nohama, ať mu na zbytek dne zruší všechny schůzky. Namítá cosi o důležitosti nějaké za hodinu, takže se jí sám naklání nad monitor, u něhož sedí a zatímco jednou rukou vyřizuje cosi v počítači, druhou jí vyhrnuje sukni. Chichotá se, husa. V mysli se na chvíli vrátím do starých dob, tedy ještě nedávných, do dob před Andy. Tohle bylo normální. Tohle byla hra, zábava, adrenalin. Co je na tom koneckonců špatnýho? Je třeba si užívat, jsme přece tak mladí, že.
Vím, co dělá a nemíním je rušit a už vůbec ne se přidat, byť by to nebylo prvně, takže mírně netrpělivě čekám, než nechá černovlásku rozhodit svý dlouhý nohy všemi způsoby, které kancelářský stůl umožňuje. Já jich tedy znám dost. Kurva, nemysli teď na Ni!
"Sorry. Čekal jsi dlouho, co? Mě se to nezdálo. Znáš to, že jo," zašklebí se a já mu škleb oplácím. Proč na to, koneckonců, vzpomínám s takovou nostalgií?! Tohle přece neskončilo... nemusí...
"Zase jsi jí zmlátil?" zajímám se spíš pro image.
"Nějakou dobu si nesedne, ale to je stejně fuk, zejtra je víkend a to se nemaká a do pondělka bude v pohodě," mávne rukou a rozesmějeme se. Není tak těžký se do tohohle myšlení vrátit, aspoň takhle příležitostně, byť sám těmihle rozmary netrpím. Každej máme něco... takovej je život. "Cos teda potřeboval?"
"Oživil jsem jednu holku, jenže je oficiálně prohlášená mrtvou," vysvětluju.
"Jo, tak to je blbý," připouští a kopne do sebe panáka.
"Není, když mám tebe."
"Já vím. Znamenalo by to zfalšovat pár papírů a vyrazit pár odpovědných lidí. Možná bysme na nich mohli i něco vysoudit. Ta tvoje kočka by to ještě mohla uhrát na duševní újmu. Jo, to by byla sranda," organizuje s nefalšovaným zápalem pro všechno špatné a zvrhlé. Věděl jsem, že jsem šel za tím pravým, byť z toho opět dělá větší aféru než bych potřeboval. Už vidím, jak bude Andy štěstím bez sebe až ji potáhnu k soudu, byť to bude se správným soudcem formalita. "To tý náně nestačej falešný doklady? Ty snad shánět nepotřebuješ, ne?"
"Tak přesně tohle udělej," pokrčím lhostejně rameny a jen z úcty k tak výhodnému přátelství mu nerozbiju držku za tu nánu. "Doklady má."
"Dáváš mýmu životu perspektivu, Kleine. Tohle by mohl bejt kšeft roku..." fantazíroval a já si liboval, že za tuhle laskavost ani nebudu muset platit. Vydělá na tom daleko víc než by dostal ode mě. "Mimochodem, co se tak staráš o ňákou holku? Není to náhodou ta samá, kvůli který jsi i zabíjel?!"
A do hajzlu. Doufal jsem, že na tohle nedojde. "Jo, je to ta samá."
"Zamilovanej?" zírá na mě poněkud šokovaně. On je můj odraz ve zrcadle. Ukazuje mi mojí minulost. A stejně jsem i reagoval, když jsem si to připustil.
"Starej se o svůj kšeft roku, jasný? Moje holky neřeš," odbyl jsem ho. Nevypadal, že by mě poslechl. "No fajn, tahle je dlouhodobější." I tak se to dá říct.
"Klid, vždyť nic neříkám. Jsou holky, co je škoda nechávat pro jiný," souhlasil. Napili jsme se na to. A na ten jeho kšeft roku. "Jaká je?"
"Krásná. Trochu podobná princezně, aby sis jí uměl představit. Vždyť jí uvidíš u toho soudu."
"Víš, že jsem se na tohle neptal. Vím, že je zas bloncka." Vážně jsem si před ním v tu chvíli přišel jak romantickej idiot. Ten pohrdavě nadnesenej pohled... vážně je takhle moje změna už nezvratná?
"Dost dobrá. Však jsem jí to taky naučil já. Nicméně víš přece, že se nedělím. Stejně by na ty tvý brutality nebyla zvědavá." Dotkneš se jí a je po přátelství, byť sebevýhodnějším.
"A ty seš slušně zblblej. Jméno?"
Řekl jsem mu ho a už se vážně těšil, až ji uvidím. Věděl jsem, že to zařídí rychle.
 


Komentáře

1 Zoey* Zoey* | Web | 30. srpna 2014 v 6:22 | Reagovat

Tak hodit do trouby okořenit není tak těžké :D a měla jsem na to chuť :D hlavně co jsem ho dala do trouby a začala péct, tak se kouknu z okna a venku trhy- a co tam neměli? GRILOVANÁ KUŘATA :D
Škola je zabiják, to je známé :D
Jasné :D děkuji :))
Já bych doklasifikaci nedala:D prostě dějepis je pro mě zlo :D

2 Zoey* Zoey* | Web | 30. srpna 2014 v 6:28 | Reagovat

Další skvělá kapitolka :)) zase jednou Patrik vypadá jako ten hodnej :)

3 Mary Mary | Web | 30. srpna 2014 v 11:04 | Reagovat

jj posielala som ju do sutaze....aj tu predoslu ale zas do inej... je to podla skutocnosti a bohuzial sa moj ex naozaj vyhrazal spachanim samovrazdy prakticky nepretrzite po tych udalostiach.... nastastie sa mu to nepodarilo

4 Kubi Kubi | Web | 30. srpna 2014 v 18:04 | Reagovat

Wow, zajímavý díl, jsem teda zvědavá, co Patrik vymyslel xD Znáš mě s těm fotkami jídel xD Taky by mě to vyděsilo:/ Není zač.-* Užila a dneska to taky asi bude zajímavé xD Neplánovaná akce xD Ach jo, proč vše na konci prázdnin:/ xD

5 katka katka | E-mail | 31. srpna 2014 v 11:17 | Reagovat

Jsi super !

6 S. S. | Web | 31. srpna 2014 v 11:49 | Reagovat

Já vím, já vím..deníček, dočtu ho ;)
Víš, že já nemám ráda kapitoly, kde je Patrik zlej, takže tahle se mi velmi líbí :D jsem na to s Andy zvědavá, protože..všechny tě známe, takže to nebude jenom takový "hej A., jdeme k soudu tě prohlásit za oficiálně živou!" :D tam zase bude něco..a podle mě do toho zasáhne princeznička :P

7 Andie Andie | Web | 2. září 2014 v 20:58 | Reagovat

nejprve odpověď (jen na části k mým článkům odpovídám u mě na blogu :))
nemáš za co děkovat trubko, kdyby mě to nebavilo, nečtu to! :)
napiš upírské odstíny! já sotva stíhám odepisovat na blogu teď, momentálně už u blogu sedím 2 hodiny, šílenost všech šíleností :D
tak to mě pobavilo, to už by byl fakt hardcore :D:D
ale jsi, jen se podceňuješ ;)
taky pravda, radši se nervům z dokláska vyhnu :D
já se policajtů bojím, i když už nemám důvody :D i když jako občas třeba jezdsím pod vlivem na kole a tak :D
jinak dřív jsem ale pila jako Dán, paradoxně chvíli před 18ti jsem přestala :D:D ale policajti mě nikdy nechytili díkybohu :)
---¨
super, co se pro ní Patrik chystá udělat, doufám, že to vyjde, jen nechápu, jak to chtějí vysvětlit jejím rodičům atd. :D
a Sam má být asi trošku něco jako Grey, co? s tím mlácením mi ho to úplně připomnělo, i když to asi všem :D ale přímo v kanceláři, ještě před svým klientem .. jsi ještě odvážnější, než E.L.James :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama